JA SVÉHO SRDCE VŠECKY ROZDAL RŮŽE...

Já svého srdce všecky rozdal růže...

Kdo odešel, měl jednu v rukou svých.

Kdo navždy odešel, měl jimi stlané lůže,

těch nešetřených, krvavých...

A tak se stalo, kdo se často vracel

a často zvídal, často vysedal

před prahem mým, až láskou zakrvácel,

až vše, co měl, až vše, co měl mi dal,

že pro toho se růží nedostalo,

ni keře s trnů směsí urputnou.

A tu mé srdce hořem usedalo

tragikou žití hořkou, přesmutnou