JÁ VYHLÉDL JSEM OKNY V KRAJ

Podplacen narcisy a petrklíči

já vyhlédl jsem okny v kraj

a prosil hudbu vichrů hlaholící:

svou tvůrčí symfonii lásky hraj!

Vzkříšení všeho, životem co raší,

co květy hoří. Z prašníků zlať práší.

Podplacen jarem za trávník a kvítí

a za tu temnou, tajuplnou noc,

kdy měsíc větrnými poli svítí,

v nichž životodárná se vzbouzí moc,

když duní kovovým zvukem spěži

bouřící vítr kolem věží.

Teď plodonosný vítr u věží a domů

se ztratil v noci hlubokost.

Utichly vrcholy a větve stromů,

jen šum lkal z jarních ručejů a rost,

A tíha tvůrčí duší okouzlenou

vzkypěla slokou ve snu narozenou.