JÁ ŽIJI...

Já žiji v čárném, pohádkovém kraji,

tam štíhlé datlovníky v slunci zrají,

pták na vodách se houpá v stínu řas

a čilimníků svítí zlatý vlas.

Květ lotosu se kývá zrůžovělý,

a modří kolibříci jako včely

do květných kalichů se noří –

jak drahokamy nad azurem moří.

A vůně táhnou těžké, omamivé,

jež vydechují růže, thuje snivé

a syringy – a v myrtě naříká

tak vroucně sladká píseň slavíka.

Jak skvělý topas žhavé slunce svítí

a tryská vodopádem skvoucích nití –

kde nad květem a v šeru haluzí

motýli modří letí čárných illusí.