JÁ ŽIL JSEM DOST.

By Jaroslav Vrchlický

Já žil jsem dost. Lze žíti ještě více?

Já tisíc prsů chyt’, jak Faust chtěl, země host,

jsem zakotvil se Věčna v zřítelnice,

já žil jsem dost!

Já objal minulost i celou budoucnost,

mé byly bachantky i ženy kajicnice,

já z bídy světa vždy stkal hvězdný sobě most.

Mých bludů, přehmatů snad byly stotisíce,

já ze všech lásku jen jsem urval si vždy, skvost,

mír proto oblétá mne teď jak holubice –

já žil jsem dost!