JÁ ŽIVOT NEZNALA JSEM –

Já život neznala jsem, když jsem psala

svou knihu lásky. Láska má to byla,

jež pero dala mi, a dobrá víla,

co psát mám, srdci mému poručila.

V mé duši svatý oheň zahřívala

a v srdci luzné jaro vykouzlila,

z mých písní věnec jako z květů svila

a na mém stromě plodům uzrát dala.

A byla luznou pohádkou má říše,

jak šťastna byla jsem, jak v snu jsem žila,

to ruka má Ti nikdy nevypíše.

Jak na jevišti, jež je skryto clonou –

že nahou pravdu skrývá za oponou,

jsem v poznání tak hořkém zakusila!