JABLOŇOVÝ KVĚT.

By Jaroslav Vrchlický

Jabloňový květ se na zahrádce

usmívá a sladkým dechem voní,

kůra stromů jak umyta hladce,

mravenci jak zlatí lezou po ní!

Bože! což má jaro všady práce.

Drahokam je okno v každé chatce,

nad ním z hnízda pěnkavy se kloní,

pod ním v besídce zas dítě k matce,

jabloňový květ.

Na sněti dva vrabčáci jsou v hádce,

v každém květu čmel neb včela zvoní,

v každou stezku květů sta se roní,

celý svět je zaklet ve pohádce.

Do růžova tebe zlíbám sladce,

jabloňový květ!