Jak jarní nocí písně zvuk

By Jiljí Vratislav Jahn

Jak jarní nocí písně zvuk

mi srdcem touha vane

a vypravuje citům mým

pověsti neslýchané.

A ve všech Tebe spatřuji,

tu královnou, tu Vilou,

tu opět světicí – a přec

vždy stejně roztomilou.

Vždy vábíš ducha za sebou

do nedohledných výší,

do krajin věčné pohody,

do dědičných svých říší.

Tam kájíš bídné žaly mé

čarovným zvukem zpěvu

a poslední cit traplivý

roztaje ve úsměvu.