Jak Krakonoš trestá.

Dojila kravičku

Anička z mlýna,

klímala, dřímala,

panenka líná!

Kde se vzal, tu se vzal

staroušek bílý,

vidí to, hněvá se,

přemýšlí chvíli.

Dotkne se vemena

soužené plavky:

mléko hned crkotem

řine se z kravky!

Uzavřel staroušek

za sebou dvírka...

Dojačka plní se,

přetéká mírka.

Po čerstvém stelivu

mléko se řine,

do pasu sahá juž

Aničce líné.

Co se zdá Aničce:

Jakoby v hněvu

zjevil se Krakonoš

najednou v chlévu...

Do pasu, do hrdla

mléko jí stoupá,

v divné dnes koupeli

děvče se koupá!

Procitla Anička:

co se to děje!

Plavala Anička –

„Pomozte, zle je!“

Přiběhla paňmáma,

čeleď se sbíhá,

na dveřích do chléva

závoru zdvihá.

Na mléce Anička

z chléva hle! plyne –

tak trestá Krakonoš

panenky líné!

Smějí se Aničce,

smějí se lidé:

„Aničko ospalá,

Krakonoš přijde!“