Jak krásně u nás bývalo.

Jak krásně u nás bývalo

za jarního kdys večera,

když čelo hor se stmívalo

a měsíc smál se do šera.

Na křidelkách svých roznášel

ze zahrad větřík vůni, květ,

když duch můj výš jsa rozechvět

do vesmíru se povznášel.

Když hleděl pak jsem šerem zas,

kdy zemi měsíc utkal pás,

jsem viděl blaho pospíchat,

u našich stanout ve vsi chat,

Jak krásně u nás bývalo,

za jarního kdys večera,

když čelo hor se stmívalo,

a měsíc smál se do šera.