Jak nenávidím!

Jak nenávidím protivné ty hlupce,

již z odpadků se živí umění,

jichž myšlénka jen – břicha ztučnění,

jichž život včely ne, sprostého trubce!

Jest těžko jádro v prázdné hledat slupce

a teplo v malovaném plameni.

Ba na zelný trh bych bez prodlení

chtěl hnát ty baby, kejklíře a tupce.

Ať koupí tam je rumaři a rasi,

by káry táhli, a ne povoz Krásy.

A kdyby k tomu nechtěli je bráti,

Z jich prázdných hlav dát škopků nadělati

a naložit v ně okurky a zelí,

by aspoň jednou něco v hlavě měli.