Jak obr chmurný nad západem stál

Jak obr chmurný nad západem stál

a věštil bouři rozedraný mrak,

až bouře vzepjala se jako drak

a během prudkým létla dál a dál;

vstal ostrý vichr, ulicemi vál,

kdes řinklo okno, sřítilo se pak,

a písek, jak by vymrštil jej prak,

se točil vzduchem, do očí se hnal...

Dech bouře čistý jest, jím zmládne svět,

jím uvolní se duchů smělý let,

vždy z něho dobrého cos vykvete;

že plodí někdy zděšení a strach,

jest proto jen, že béře s sebou prach,

že všecku lidskou špínu vymete.