Jak pomníky nade hroby

Jak pomníky nade hroby

Nebo jak sirotci v smutku

Stojí temné sosny tvoje.

Vyrostlé jen ku zármutku.

Vyrostly jen ku želání,

K mlčení a slzám tajným,

Vyrostly jak srdce naše

K bolům velkým, touhám bájným.

Nad tebou kdy vítr vane,

Zpívají si přece sosny,

Ale nás už připravili

O zpěv – brzo snad i o sny.