Jak rád poslouchám v lese teď

Jak rád poslouchám v lese teď

tajemné stromů šumy

a z luny svitů stříbrných

si spřádám krásné dumy.

Jak rád se k vodám nakloním

a hledám v pozdní chvíli

v nich dávných věků radosti

a dávných světů Víly.

Však raději naslouchám vždy

hlaholům času tejným,

tak divokým, tak zoufalým,

a přec zas přenadějným.

Však raději se nakloním

do dějů kvapné řeky

a hledám příští slávu v ní

a nové naše reky.