Jak se to všecko stalo.

By Jaroslav Vrchlický

Jak se to všecko stalo? – Kdo to ví?

Ni vlastní srdce tluk to nepoví.

Tak stalo se to jako namátkou

a skoro dnes to již mi pohádkou.

Tak malá, milá, doma zpěvný pták,

pak dívka snící s touhou do oblak,

a zítra plně v ženu rozkvětlá,

by přes noc lásky zřela do světla.

Teď odchází... hrsť květů v kolej cest

jen povídá: V tom celý život jest.