Jak slepec kráčím temnou nocí tou,

Jak slepec kráčím temnou nocí tou,

mé kroky vede k vytčenému cíli

na cestě pravdy – za mnou jiní jdou,

kdo v života se hluku opozdili.

Je vyvedl Jsi rukou pomocnou

z tmy ke světlu, a svěží dal's jim síly

a víru v sebe, by šli jistě tmou,

na křižovatce žití nezbloudili.

Tak přítmím jdu v té pevné důvěře,

že duše najde klid a srdce víru –

můj zrak se dívá vzhůru, nevěře...

Má hvězda vzchází, její bledý svit

tou nocí zlatě září ve vesmíru

na cestu moji, kterou musím jít!