Jak to bývá.

By Jaroslav Vrchlický

Když bylas tu, já před tvým obrazem

jsem slíbil, na tvé tahy pohled každý

že bude mi jen štěstí odkazem

a v smír a blaho zkonejší mne navždy.

Tys odjela, však cítím v duše hloubí,

že čím jest větší pravé milování,

tím větší trud a smutek s ním se snoubí,

že na tvé oči každý pohled dlouhý

je zdrojem muk a neskojených přání,

snů, zápasů a nekonečné touhy.