JAK TO ČASTO BÝVÁ

Páter ruce svázal,

bůh dal požehnání,

potom přišly koláče,

víno, hodování.

A když bylo po svatbě –

jak to často bývá –

místo vína, koláčů –

suchá chleba skýva.

Místo lehkých rukavic –

mozolité ruce,

místo „hopsa“ pomoz nám,

svatý v Nepomuce.

Rok, dva roky... nejinak

osud tomu chtívá:

kopa dětí s kopou let,

jak to často bývá.