Jak v Čechách.

U barona z Křivozraku byl Feryna v službě.

Tam se scházívali den jak den rozliční lidé,

zblízka i zdaleka sem sou mouchy lítaly na med.

Z Křivozraku pán bohatý byl, ale nepřestal na tom,

chtěl i slavným být a se ouřadu dotříti mocně.

Marná starostlivost! Jak často zbytečné břímě

lidé si působějí! – Tak barón zemí a nebem,

živly všechněmi též, chtě každého prostředku zkusit,

pohyboval a dle své žádosti pochvaly došel –

mezi pochlebníky. Muž moudrý, hledaje k němu

přístupu, na stranu hned se bráti přinucen byl; neb

nebyla jeho řeč ni z vína, ni z krmiček chutných,

z rozumu zdravého však. Kdož při kvasu poslechne hlasu

moudrého? – Moudrý byv dost často při kvasu fantou,

odešel. Druhého dne jda ke dveřům, sluhy se tázal:

Jaké hosti by dnes měl pán? – Jemu Feryna pravil:

„Samí tu pánové jsou, neb česky nemluví nikdo.“

Přišel třetího dne a tážícímu dí sluha:

„Dnes jen na sprostých jest, neb všickni mluvějí – česky!“