JAK VČERA, TAK DNES.

Jak včera, tak dnes cos k tobě ze mně letí,

a duše cítí při tom nejkrásnější ples...

Tvé sladké jméno vzývám, do paměti

se rozkoší nejvyšší soubor snes’,

jak včera, tak dnes...

Mé myšlení jest jako zachmuřený les,

kam slunce s tíží projde snětí spletí,

kde zpěv můj žehná osamělá hnízda kdes.

Červánek sjede-li na zachmuřený tes,

to na tě vzpomínka... Ó, hleď jí rozuměti,

do duší sjede, za ní sester celý jez,

a všecky svatvečer té naší lásky světí

jak včera, tak dnes...