JAK VLNY BOUŘÍCÍ...

Jak vlny bouřící, jež o břehy se tříští,

ve stálém zápasu se lidstvo zmítá,

v boj neustálý jeho hledí hvězdy noci,

i nový den, jenž mladým jitrem svítá.

A země žíznivá krev pije bez ustání,

a sotva těžký žal a všecku bolest

na bílých křídlech svých ku Bohu slitovníku

andělé smutní k nebi mohou donést.