Jak za letního jitra...

Jak za letního jitra kráčím poli,

tvůj stín jde, miláčku můj, všude se mnou

a pohled na okolí mučí, bolí,

neb tudy chodíval jsem s tebou jednou...

Jas července na žitech sladce leží,

odstíny zeleně po lánech běží,

pták zpívá opojen radostí žití

a zdá se, na světě že dobře býti...

Však ty nic nevidíš už, synku drahý,

zhas’ navždy pro tebe den žití blahý.

A jako bych já s tebou spal též v hrobě,

ta krása lhostejna mi v každé době...