Jak zvát Tě mám?...

Jak zvát tě mám ty duše drahá,

bych řek’ ti výraz duše pravý,

či hvězdou snad, jež v bouři žití

mně stále ssýlá pohled smavý?

Či cherubem, jenž perutěmi

na hlavu mír mi svatý dýchá

a jehož hledem vášeň každá

mně v bouřných prsou rázem ztichá?

Mne s Heloisou v poušti žití

z tvých hledů Laury něhy kynou,

co Beatrix mi v nebi záříš

a na zemi’s mi drahou Mínou.

Než vše to velkým lásky pěvcům

už dávno z lýry vyproudilo,

já kdybych říci moh’ to všecko,

by pro mne málo, málo bylo.