JAKÉ BY TO BYLO ŽIVOBYTÍ?

Dozněl ve vsi zvon, den zmírá,

na pustě se mlha rozprostírá,

sever dýše mrazivými ústy,

potulný vlk vyje lačen s pusty!

Ať noc straší, nám se v krčmě jasní,

pokud v džbánu víno jiskry básní;

pokud ruce krčmářky je nesou,

ať hruď zpívá, až se okna třesou!

Jen ať náhle, dbejte, pusty děti,

jen ať srdce její neodletí

za horárem mladým v staré hoře,

pak bychom zde zahynuli v skoře!

Zda by někde krčmářka as jiná

nosila nám takového vína?

zda by sladila je svými ústy?

zda by neutekla radost z pusty?

Žena z krčmy, z pusty všecko kvítí,

jaké by to bylo hloupé žití?

k čemu byly by pak naše hlavy?

Leda pánům hračkou pro popravy!