Jako do skoku

Zaluskal si prstem,

zatočil si džbánem,

zavejsknul a myslí,

že je světa pánem.

Klobouk na stranu a ruku do boku,

je mu lehko, lehko – jako do skoku!

„Jdi už domů, nemámť

více piva, hochu!“

„„Však ho bude, nahni

jenom soudek trochu,

trochu na stranu a klínek do boku,

vždyť mi lehko, lehko – jako do skoku!““

„A čím splatíš dluhy?“

„„Vždyť mám chatrč svoji;

chatrčka ta malá

jako já se strojí:

střechu na stranu a kládu do boku,

je nám lehko, lehko – jako do skoku!““

Propil vše, co přines’,

propil chatrč k tomu,

vracel se co žebrák

kolem mlýna domů –

klobouk na stranu a ruku do boku,

bylo mu tak lehko – jako do skoku!