Jako stříbrný potůček

By Emanuel Züngel

Jako stříbrný potůček

lučinou se vine,

taktéž Tvoje žití celé

tichounce ať plyne.

Každou novou ranní záři

s radostnou uvítej tváří;

když pak večer po klekání

slunko za hory se sklání,

mír, ten dárek s nebe,

ať ovládne Tebe.

Tak nechť stále dlouhá leta

tiché blaho Tobě zkvétá!