JAKO TY OSTATNÍ...

Jako ty ostatní i tato žena byla...

V pubertních krásných snech o Zvláštním Muži snila,

Velkomyslném Duchu, Srdce Hrdinovi;

o velké k němu lásce až za hranice světa

sny svými plýtvala velkými v básních slovy...

Jako ty ostatní své duše nepoznala...

V snech svojich důvěrných se sobě větší zdála,

tak sebe zřela: Světa krásný střed,

uprostřed sadu zářící, velký květ...

Když přišla Skutečnost, tu smutnou shledala ji –

ničeho nezbylo v Ní po Vysněném Ráji!

A ona, hrdinka, jen slabé dítě byla!

Mě potkala – svůj sen si ve mně mstila.