Jako voják

Jsem rád, že jsem zařazen v dobu,

v níž úžasné změny se rodí

a tolik cest vede do budoucnosti,

že stal jsem se divákem obrodných dějů,

jenž vidí jak klade se základní kámen

k paláci nového věku,

nového řádu a světa,

že mohu se účastnit plodného boje

o nové myšlenky, o nové lidství,

býti v předních pracovních řadách

těch, kteří budují pilíře mostu od dneška k zítřku.

Jsem rád, že stojím na pravém místě,

poslušen příkazů Času,

jak voják, jenž chápe povinnost svoji,

vždy ochoten nasadit život

pro dobro bližních, pro blaho vlasti,

vždy připraven k postupu, bdělý,

nedbaje nebezpečenství,

že bude snad raněn nebo že padne,

poslušně čekaje na hlahol polnic,

jenž oznámí, že již nadešla chvíle

(ó svatá chvíle, všemi očekávaná!),

kdy lidé zas v míru si podají ruce

k společné radostné práci všech národů světa.