Jaková to okolina stkvělá!

By František Sušil

Jaková to okolina stkvělá!

Vlaje žito, růže květe svěže;

Leč což jesti lidstvo bez mládeže,

A což krásný kraj jest bez kostela?

Tamto kostel v čistotě se bělá,

Krajinu tu celou milo střeže;

Ale kostel onen nemá věže,

Jestiť choť to záhy ovdovělá.

Pro náš život třeba věci trojí:

Ruky k nebi, strážce v světa boji,

K tomu svazu, jenž nás s nebem pojí.

Věž jest ruka, jenž nám k nebi káže,

Kostel – to jest anděl svaté stráže,

Oltář v něm – svaz, jenž nás s nebem – váže.