Jaký jest můj národ želehodný!

Jaký jest můj národ želehodný!

Ponořuje duši neblaze

V morné lží a klamů nákaze,

Již mu prorok poskytuje svodný.

Zdá se mu to chléb býť přelahodný,

Nevíť on, že jenom k náraze

Dal jej kníže pekla v odkaze,

V sladkost zahaliv jed smrtiplodný.

Na venek jsem vyšel z cizin města,

Bych se kochal ve svém národu,

Leč mou lásku národ vzdorem trestá.

Šel jsem písní zbírat v ochodu;

Leč se hořem pro strast lidu zžírám,

Místo písní horké slzy zbírám.