Jaký zjev to vzácný!

By Jiljí Vratislav Jahn

Jaký zjev to vzácný!

V době ziskem jaté

ještě duch velebný

a v něm snahy svaté.

Zástup nerozumný

jemu slávu zvoní –

a on ve samotě

nad ním slzy roní.

On ty bídné duše

hrůzou jat jen měří,

v nichž se pouze zmatky,

lži a vášně čeří.

Přec mu dává víru

mužné působení

a on chystá spásu

lepších pokolení.