Jakým věru vlastencem jsi hodným!

Jakým věru vlastencem jsi hodným!

Slávou tvojí ozývá se vlasť,

Anať ssaje z tvojich skutků slasť,

Jenž ji hudou zvukem přelahodným.

Avšak vším svým živobytím plodným

Předce jen jsi vlasti v hořkou strasť,

An loď její vlečeš na propasť

A ji dáváš v tlamu Scyllám svodným.

Vlastenectví tvé mi jestiť k strachu,

S furiemi chce jen k boji troubiť,

S Charitkami nevolí se snoubiť.

Můžli vyrůsť drahá perla z prachu?

Můžli vzniknouť záře slunná z kouře?

Kdo sil vítr, klidiť můž jen bouře.