Janek.

Dobrou noc již Jelo,

končí tvůj se čas.

Již jde do večera,

zejtra ne, co včera:

zejtra budu volný zas.

Dobrou noc vám oči,

krásná očička!

Vaše světlo jasné

již mi vmále zhasne,

jako svodná bludička.

Dobrou noc vám usta,

sladká hůbičko!

všaks mi dala jedu,

k lahodnému medu,

zrádná, zlostná včeličko!

Dobrou noc vám líce,

jako růžičky!

kvete, kvete růže,

ale trním může,

vpichnouti v prstíčky.

Cžaramis mi svými

vše a nejvíce

spání, pokoj vzala:

tys mi udělala,

pěkná čarodějnice!

Cžarodějné děvče,

dobrou, dobrou noc!

nesvede mne žádná,

kouzedlná tvá zrádná

sebe větší, více moc.

Půjdu časně ráno,

půjdu na faru;

na ty tvé tam čáry

růženců dva páry

koupím za pět krejcarů.

Za desetník celý

koupím v kostele,

koupím já y svíce,

abych nikdý více

neměl smutku po Jele.

Uprosým to aspoň,

kdyby nechtěla

jinou být než vloní,

by, co snáším pro ni,

tož y samo trpěla.