JANTAROVÝ ASYL

V mytické éře,

kdy v arktických končinách prales vládl

a tropická fauna snila,

vznášel se v zlatém vzduchu

duhový motýl nad širou zemí,

kde dosud se nevyskyt člověk.

Tehdy svět připravoval se

na jeho příchod

mocnými převraty v soustavě zemské;

kde dříve byly trópy, zavládla zima,

pravěcí netvoři byli vydáni zkáze,

sopky a ledy sváděly hrůzné bitvy

o novou tvářnost země,

o příští tvorstvo.

I dávný barevný motýl

skryl se v slze pryskyřicové,

kterou uronil prales před svou smrtí

a jež skanula na ňadra moře,

kde bloudila po vlnách času.

V jantaru rakvi

přečkal příboje věků,

přelétl s pravěkých luhů

v původní mladosti své

do doby strojů, chrámů, úřadů, zbrojnic,

viděl převratné divy počátků světa,

dočkal se dějin lidstva, rozkvětu civilisace,

letí do budoucnosti,

uhnízděn v raketě pryskyřicové,

do dálav času,

stále týž motýl mytu