JANU PROKŠOVI Petr Bezruč.

Ach, když je nám šedesát,

bible třeba vzpomínat:

sedmdesát – to je ta

mez lidského života.

Život jest jak širý proud,

po němž vidíš loďky plout,

a naproti člunů těch

strmí z vody druhý břeh.

Král či žebrák nechť si žil,

tam je meta, tam je cíl,

tam – mým slovům dej víru –

loďka mizí ve víru.

Braň se jak chceš „nepůjdu“,

kruté heslo osudu

táhne v cíl, jenž blízký je,

kde se loďka rozbije.

Čluny těch, kdož se mnou šli,

chátraly, v tůň odešly,

na břeh druhý hledím sám,

kam jen čtyry míle mám.

Vy však, jimž je šedesát,

nechte si ode mne přát:

zdrávi vždycky zůstaňte,

dohánět mne přestaňte!