JARMIL KRECAR.

Jak na kritika dozrát možno,

ach, ouvej bože – rozbože?

Nejdříve Musu odřít musíš

jak starou kozu bez nože,

pak na překlady přeskoč křepce

a nebuď nijak nesmělý

a ve skvostných je vazbách vydej,

by exoticky voněly –

hle, trochu ducha přece jenom

se v tobě nějak nastřádá...

a náhle začneš kritisovat –

A to je celá paráda.