JARNÍ DEN
By Antonín Sova
Ve výškách jas a oblak spěch,
po polích na sta mil stínů hon.
Hlasem dálek hovoří zvon.
Vrcholy bratří se v obzorech.
Jihne pole, stráň i les.
Skřivan v propastné výši
v nesmírné ticha říši
poprvé ozve se dnes.
Slunce se z chladu propálí.
Vítr jme dravým objetím.
Země jak žena se rozhalí
před neposkvrněným početím.