JARNÍ DEN

By Antonín Sova

Ve výškách jas a oblak spěch,

po polích na sta mil stínů hon.

Hlasem dálek hovoří zvon.

Vrcholy bratří se v obzorech.

Jihne pole, stráň i les.

Skřivan v propastné výši

v nesmírné ticha říši

poprvé ozve se dnes.

Slunce se z chladu propálí.

Vítr jme dravým objetím.

Země jak žena se rozhalí

před neposkvrněným početím.