Jarní jitro.

Jitro když se v jarní kráse

nad přírodou zasměje,

na vše strany svého kouzla

mocná zrnka zaseje.

Ptáčeti zpěv v hrdlo vkládá,

v květy vdéchá barev vnady,

všemu tvorstvu čerstvost dává,

oživuje hory, sady,

rostliny rosou napájí,

by nelkaly vedrem v máji,

paprsleky nebes světla

hřeje všeho tvorstva údy,

a kde dříve pusto bylo,

život vlévá v siré hrudy.

Naděje svůj trůn rozkládá

nade jarním jitrem krásným,

požehnání s výše kyne,

blížíc se svým krokem spasným –

všude činnost, rozkoš, ráj:

jaro blaho – blaho máj!