JARNÍ MEDITACE.

Zřím, kterak opět v nový tvar,

ó přírodo, se zvolna šineš!

Jak v blahodějný slunce žár

jak labuť bílá tiše plyneš!

Zřím opěr zázrak veliký,

jenž osení dá zmladlé zemi

a zhoustlým keřům slavíky

s včel, motýlů a brouků sněmy!

Zřím velké dílo přechodu,

v němž spolu plynoucí jsem vlnou,

chci dobro, sílu, svobodu

svou vůlí, k všemu lásky plnou.

A nevím, lepší co tu jest,

než k tvému ňadru hlavu sklonit

a v tiché záři věčných hvězd

daň slzí v citu štěstí ronit!