JARNÍ MELODIE.

By Antonín Klášterský

Slyš, jaro klepá do oken!

Vy bledá líce, pojďte ven,

hle, zemi v tvář, má blýskla zář,

kdo chce být ještě samotář?

Slyš, jaro klepá v tichý úl!

Nuž, vzhůru k letu, prostřen stůl!

Kam padne hled, můj voní květ

a s květem mládne celý svět.

Slyš, jaro klepá v lidskou hruď!

Ty spící srdce, zbuď se, zbuď,

je čas – však chceš-li zaspat jej,

pak nikdy se už nezbouzej!