Jarní nálada.

Veselé dubnové poledne. Ve dvorech špinavých výskají děti šíleně.

Paprsky z výhně života splétají pupence snivé zeleně.

Protivné město! Chtěl bych mít tisíc tisíců perutí,

běl čistých, svěžích a silných křídel panenských labutí,

při písni skřivánčí a při mdlé hudbě včel

koupat se v oblacích nad vrchy, doly,

ssát mírnou, chlebovou vůni rozlitou nad vlny polí,

– pak do hnízda kopretin smavých a sedmikrás klesnout u pustého mlýna,

té staré své Bábě, zázračně mladnoucí s radostným křikem se vrhnout do klína.