JARNÍ OČISTA.

Oblaky prostřené v nebeském klíně,

z čistého neznáma poslané sem,

stopené ve svatém, azurném víně,

hostie bílé, jež přijímá zem! –

Poseta skvrnami orgií zimy,

syta už opojných rozkoší svých,

vážná zem s touhami posvěcenými

embryon chová a smyje svůj hřích.