Jarní píseň.

V každičkém květném pupenci,

jak ve oříšku z báje,

složeny šaty svatební,

dýšící vůní máje; –

pod každým stromem s večera

v milostné něhy vzlyku,

sladinké skladby přehrává

sto ptačích hudebníků;

i zdá se, že sám dobrý Bůh

jim hledí na partesy,

když vítr šumný zalehne

ve vonnou nivu, v lesy.

A kývá hlavou Hospodin –

jak sladké zvuky znějí –

a slova plná dobroty

se na rtu jeho chvějí:

„Nesmutněte a nelkejte –

ani vy, lidé bědní –

den zloby mojí nadejde,

jen těm, kteří jsou všední!“