JARNÍ POVZDECH.

Jen chvíli být zas dítětem,

kdy jaro volá spící zem!

Vše vidět prostým okem svým

a tolik, tolik zdiveným.

A na květ zřít a listů kyv

jak na zázrak a kouzel div.

A ve všem tušit žití taj

a v ptačí písni slyšet báj.

A na hlas všeho: Žij a pij!

své matce prudce semknout šíj

a líbati ji, opit vším,

s výkřikem štěstí divokým!