JARNÍ PROSBA.

By Antonín Klášterský

Bože, těm, kdo mezi námi

čekají tu lepších časů,

s vráskou v líci, živořící,

a s tím bílým sněhem vlasu.

V zlobných větrů nenávisti,

které u nás vanou posud:

dubového aspoň listí

přej těm starým hlavám osud.

Nad svou strží ať se drží

jak to listí na svém kmeni,

až pocítí žluté, svadlé

novou zář a nově pění.

usmířeni se svou bídou,

nechať zří, že nad jich rovy

jiné svěží listy přijdou.

A v té době slibných puků,

z kterých nové jaro dýše,

ať též oni hlavu skloní

a na zem svou padnou tiše!