JARNÍ TOUŽENÍ

Vzduch vzňal se touhou. Zmládlý sad

sní v květech... Z houštin dýchá chlad.

Rty medovými vábí květ.

Jak vášně vzdech štká vodomet.

Té chvíle s nebem hovoříš.

V zrak prší světlo, doufáš, sníš.

A chtěl bys jako zmládlý sad

vždy každým jarem rozkvétat.