JARNÍ TRAVIČKA.

By Augustin Eugen Mužík

Travička se zelená,

na větru se chvěje,

jako když se děťátko

na mamičku směje.

Větýrek ji kolíbá,

sluníčko ji zulíbá,

deštíček jí perličky

všije do košiličky.

Tak je ráda na světě,

ať roste kdekoli,

na louce i na hrobě,

to ji nezabolí.

Pod ní se tak lehce spí

unavené hlavě,

jako když se děťátko

houpe hravě, hravě.