Jarní večer chodí ulicemi,

Jarní večer chodí ulicemi,

voní fialkami, šustí atlasem,

do tajů tmy hledí s úžasem,

před obloukovými světly oči mhouří.

Hledá mezi všemi úsměvy,

směle na rty vstřiknutými,

něhy nápěvy,

jež krev horce vzbouří.

Nechoď kroky mdlými

do ulic a v sadů závěje.

Jarní večer se ti vysměje,

vypíská tě jako herce, který hudlaří

nejkrásnější svoji úlohu.

V jarní večer čas se nemaří,

jde se ulicemi,

každý úsměv vtiskne slibu zálohu,

každý pohled odpovídá na otázku,

každé pohlazení je jak z aksamitu,

když lže lásku.

Tebe se to netýká?

Měj svůj úsměv skeptika,

ale v skrytu,

do sadů však, v ulic chvat,

ztřeštěné své srdce pošli

radost rozdávat!