JARNÍ VÍTR.

Dnes duje a lítá, jak pták když uprchne z klícky,

šíleně městem se řítí,

neustoupí ti

a vede si uličnicky.

Tu rozbije okno, tam plakát strhne si s rohu

neb pokrývku s hlavy,

bujný a dravý,

žen zdvíhá sukně a chechtá se, odhaliv nohu.

Je jara prudkost a síla,

je mládí svévole k tomu,

jásá a spílá

a suché lupeny sráží se snětí stromů.

To je to listí,

jež do jara na stromech zůstalo tkvěti,

on letí a letí

a strhá je v nenávisti.

V svou náruč je strhá a pustí:

strom čeká pupenů se sty

již na nové listí, jež místo chce, pučet a růsti.

Je to tak dobře.

Kdo suchý jsi lupen, musíš jít s cesty.