JARNÍ VZDECH.

Od vrchole ku kmenu

mladé, hebké listí,

drobounké, vždy po pěti,

že je nelze sčísti.

V rozhoupaných haluzích

malé ptáčků děti

švitoří a těší se,

jak tam budou pěti.

Větřík mladým listovím

tichou píseň hude –

kdež budu, až sežloutlé

opadávat bude!? –