JARNÍ VZPOMÍNKA

Zas bezem zdobí petřínské se svahy,

a před mým oknem kvete kaštan bílý

a okamžik mi připomíná blahý,

kdy přišel’s na svět ty, můj hochu milý.

Kdy na květ jeho ve snách dívaje se,

jsem prvně zaslech’ hlas tvůj v jizbě naší

a cítil, jak cos zvedá mne a nese,

jak všecko ve mně budí se a raší.

Jak slunečné by zalily mě svity,

jak šířil bych se, rostl na vše strany,

jak sám bych byl ten kaštan rozložitý

a květem, květem všecek obsypaný...